Jdi na obsah Jdi na menu
 


Laos - skryté kouzlo Asie

19. 1. 2009

ObrazekLaos je země plná skrytých krás: nekonečná zelená pohoří s výhledy, z kterých se až dělá závrať (zejména po cestě místními autobusy) s vrcholky zahalenými do tajemného mléčného oparu, husté neproniknutelné džungle, že si říkáte, zda tu kdy vkročila lidská noha, údolí bohatá na vegetaci a divokou zvěř, řeky a říčky, které jsou tak pomalé a romantické, stejně jako život laosanů. Mezi tím rozesetá rýžová políčka s nesčetnými druhy rýže, s kterých vykukují tradiční klobouky pracujících vesničanů, etnicky rozmanité obyvatelstvo horských odlehlých vesniček, které žije stále velmi primitivním a silně tradičním životem, fascinující buddhistická kultura dýchající ze všech koutů, místa, kde cestovní ruch ještě nepoznamenal místní lid a člověk se tu cítí spíše jako návštěvník než turista, kterého pohostinní lidé rádi pozvou mezi sebe a obdaří panáčkem lao lao whisky či jinou specialitou místní výroby...kombinace toho všeho dělá z této země unikátní místem naší cesty po jihovýchodní Asii. 

Historie a politická situace

Laos je bývalou francouzskou kolonií, což je znát již po přííjezdu do země. Krátce po dosažení nezávislosti od Francie (v 50.letech), byl pohraniční Laos stejně jako Kambodža využit severovietnamskou armádou jako strategické územní během vietnamské války. Následkem toho byla podpora USA antikomunistického hnutí v těchto zemích a jižního Vietnamu doprovázena dlouhosáhlým bombardváním B-52 právě tohoto území Laosu a Kambodže. Tím obě země byly nedobrovolně zataženy do této kontraproduktivní války. Nešťastným výsledkem toho bylo utužení komunistického režimu a vietnamská kontrola (v zádech se sovětskou kontrolou) v obou zemích. Následky této “tajné války” si nese jak Laos, tak Kambodža do dnes. Spousta schozených bomb tu je stále aktivní a denodenně poznamenává civilní obyvatelstvo.

Následkem této invaze byla dlouhá občanská válka v Laosu a vítězství komunistické strany, která tu nyní jako jediná vládne již 33 let. Vláda v posledních dvou desetiletích však povolila uzdy zahraničnímu obchodu, v roce 1990 otevřela dveře turismu a svobodné vlastnictví či podnikání je tu běžnou záležitosttí. Místní lidé tvrdí, že jejich země má komunistickou politikou, ale demokratickou ekonomikou. Nicméně s úsmevem Obrazekjsem si tu zavzpomínala na pár nepřehlédnutelných detailů, které mi připomínal komunistický režim u nás v Československu: komunistické vlajky visící na domech, propagační billboardy místní vlády oslavující dělnickou třídu, či žáci základní školy oděné do pionýrských úborů, provládní noviny, místní televize či Národní muzeum ve Vientianne, úplatky za x razítek různých barev a tvarů celníkům na hranicích či za překročení hranice v pozdních odpoledních hodinách a o víkendu (z jednoho průzkumu jsme se dozvěděli, že Laos je 10.nejzkorumpovanější země ze 178 zemí světa) atd. atd. Fronty na banány tu však nemají - ty tu rostou hojně jako u nás jabloně :-)

Místní lidé a komunikace s nimi

ObrazekPokud tu střední či starší generace mluví druhou řečí, je to většinou francouzština. Dorozumívání v Laosu jako takové je kapitola sama pro sebe. Pokud chce člověk prohodit slovo s místními, a dozvědět se něco od nich či o nich, musí trpělivě pátrat, celkem běžně jsme tu komunikovali gesty, posunky a zvuky, což občas přináší s sebou úsmevná nedorozumění. Jedno velké poučení: laosané nikdy neřeknou, že nerozumí, vždy něco odpoví jen pro odpověď, přesto, že je chybná, a tak při zjišťování direkcí cesty (turistické mapy tu nejsou), je dobré pro jistotu optat se třech různých lidí a i tak to není vždy stoprocentní, přesto, že ochotně načrtnou mapku. Ne jednou se nám stalo, že jsme šli jinam, než jsme měli. Stejný efekt jsme však s úlevou zjistili i u ostatních turistů. Například jsme v autobuse do Luang Nam Tha potkali zmatené Poláky, kteří měli namířeno na loď do Luang Prabangu:-) Spousta laosanů, zejména žen, je plachá při oslovení angličtinou. Ambiciozní omladina však už většinou přechází na tento celosvětový jazyk, který s oblibou chodí s návštěvníky procvičovat. Kontakt s mladou generací tedy není problém, jakmile se dozví, že je někde turista, sami si ho najdou.

Laoské písmo jsou pro nás nicneříkající klikiháky, a tak jsme se zmohli k pouze nejzákladnějším slovům: “sabajdí” (ahoj), “sabajdí bou” (jak se máš) a “kop čaj” (děkuji) “laj laj” (velmi). Tim končí naše znalost laoštiny. Stačí to ale k navázání prvního kontaktu a pak už se děj vůle boží... 

Problematika chudoby

Při projíždění Laosem je znát, že je velká Obrazekčást lidí žije v chudobě - bydlí v bambusových či dřevěných chatrčích na malé ploše ve velkém počtu lidí, vaří venku na otevřeném ohni, sdílejí jednu tekoucí vodu/sprchu venku s více rodinami. Pitná/filtrovaná voda je vzácností, často nemají ani doma elektřinu. Je tu spousta malých dětí, kteří se starají o své mladší brášky a sestřičky, které nosí v šátcích všude s sebou, protože rodiče musí pracovat, není vyjímkou, že i děti pracují - kolikrát místo školy. Spousta lidí tu denně zápasí o každý peníz (podle jednoho průzkumu z r2 ze 3 laosanů mají příjem pod 2 USD za den). Existují tu různé neziskové organizace,které se snaží místní situaci zlepšit a dále sem proudí pomoc ze zahraničí a mezinárodních organizací a fondů. Avšak není to tu ještě vidět v takové míře jako třeba v Kambodže. Situace se však podle odborníků zlepšuje.   

Jídlo

Příjemným pozůstatkem z francouzské nadvlády je široká dostupnost některých z francouzských specialit jako je paté, francouzské víno, či bagety, které tu prodávají na každém rohu zalité kondenzovaným mlékem. 

ObrazekJe tu však velký vliv thajské kuchyně, hlavní jídlo jako po celé Asii je rýže a nudle na tisíc způsobů. Velmi oblíbená tu je tzv. sticky rice - lepivá rýže, která se prodává ve speciálních bambusových košíčkách a jí se většinou rukama tak, že se odtrhává kus po kusu. Laosané také rádi nudlové polévky ze všeho možného a grilované maso. Přišlo mi však, že v Laosu moc nepoužívají nebo snad neznají? koření, a tak člověk má pocit, že pořád tomu jídlu něco chybí...Pro silnější nátury tu jsou k dostání restované kobilky, červíci či žabky. Místňácí s oblibou grilují krysy, ale na ty už jsme odvahu nesebrali. Všude tu je dostupná káva místní výroby, čaj a výborné Laobeer, což je monopolní pivo v zemi, ale myslím, že by solidně obstálo i v konkurenci, zatím asi nejlepší, co jsem v Asii zakusila - řádně chlazené při  relaxaci v hammocku na břehu řeky Mekong chutná obvzláště vynikajícně! Lao lao whisky připomíná spíše naši slivovici, než třeba skotskou - v podstatě to je pálenka z rýže, místní výroba je k dostání všude po Laosu. A když už jsme u toho alkoholu, tak další specialitkou tu je rýžové víno-žluté a červené-celkem schůdná a levná alternativa k drahému francouzskému vínu, avšak má podobnou chuť, ale bohužel i efekt jako náš burčák

Způsob cestování po Laosu 

ObrazekCo se týče cestování, nejsou ještě všechny oblasti ideálně dostupné a propojené, a tak se cestovatel musí omezit na místa, kde existuje veřejná přeprava, což je ve formě zastaralého autobusu, který nikdy nepřekročí rychlostní limit 50 km/h. Nekonečné serpentiny, hory a kopce a rozbité silnice však vyšší rychlost ani nedovolují. Ne jednomu pasažérovi se během takovéto naklepávací, houpací, spontánně brzdící jízdy nahoru a dolu, po severním Laosu udělá nevolno a ne nadarmo tu rozdávají v autobuse před výjezdem cestujícím igelitové pytlíky. Často jsme viděli snídaně laoských žen letící za naším okénkem, v lepším případě končící právě v těchto pytlících či v tom nejlepším případě, pokud to zvládly do příští čůrací zastávky, tak v keříku u cesty. Do odlehlejších a menších oblastí to jsou minibusy či přeprava ve formě pick-upu. Dále cestovateli velmi oblíbeným prostředkem v Laosu je loď, většinou je to dražší způsob přepravy (někdy dokonce jedinný možný), ale velmi romantický, kdy člověk v klidu užije nádherných přírodních scenérií s větším respektem k žaludku. Zarytí nadšenci do vodních toků v podstatě mohou celý Laos napříč projet pouze lodí.

Nakonec nejflexibilnějším a naším oblíbeným způsobem je motorka či kolo. Pokud bych se kdy měla vrátit do této úžasné země, určitě bych šla do motorky, která se dá pronajmout v Luang Prabangu či ve větším městě za velmi výhodný peníz a podniknout nezávislý okruh po části Laosu. Potkali jsme tak pár cestovatelů a všichni si to chválili. V podstatě je člověk svým pánem.

Na kratší vzdálenosti to jsou pak tuk tuky (místní taxi), které fungují vlastně po celé jihovýchodní Asii na stejném principu, relativně levné, občas se musí cena smlouvat. Na rozdíl však od Thajska, Kambodže či Vietnamu se vám tu nikdo nevnucuje, tuk tuka si musíte sami zeptat - a to je příjemná změna.

Nově zavedené VIP busy, které jsou určené zejména pro turisty (pouze určité oblasti), a dosahují vyšších rychlostí, jsou pro větší masochisty, kteří si navíc za svou adrenalinovou jízdu přitlačí více kipů. Ale nezavrhuji tento způsob přepravy. Na jihu země, který je plochý jak placka jsme ho s radostí využilli pro noční přepravu z Vientianne do Pakse. Některé VIP busy totiž nejsou jen tak ledajaké busy. Mají místo sedaček uvnitř dvojpatrové dvojlůžkové postele! Člověk se na chvíli zamyslí nad bezpečností a co kdyby, kdyby..., ale nakonec zachumlání se do peřin, sladký 8-hodinový spánek a ranní probuzenní v cílové stanici plus ušetření za nocleh v hotelu - hmmm těžké odmítnout. Solo cestovatelé mohou být překvapeni, že se jim někdo drápe do postele - prostě misto spolusedících jsou tu spoluležící. Laosané prostě narušení osobního intimního prostoru moc neřeší a cizinec si na to holt po čase zvykne, případně to zaspí (pokud mu spoluležící nechrápe nebo neprdí do postele). Ale není to zas tak hrozné - peřiny jsou dvě ;-)

Klimatické a ostatní podmínky

Byli jsme v Laosu v období studených měsíců, což zanemná během dne příjemných 20-25C, večer chladno. Je tu velký rozdíl mezi severem a jihem, ale také mezi teplotama během dne a noci. Na severu v horách je v noci zima, ve většině polootevřených levných ubytování jsme spali v teplém oblečení a čepicích, v odlehlých oblastech není v pozdních večerních hodinách elektřina a tak se chodí spát i vstávat se slepicema - a to doslova (budík tu není třeba, neustávající křik kohoutů od 4:30 včasné probuzení zajistí), teplá sprcha tu je vymožeností, to samé s internetem, v noci mohou trochu řádit krysy a komáři. Zkrátka na luxusní turistiku to tu ještě není vybavené, krormě hlavních dvou měst Vientianne a Luang Prabang.

Tak to je intro do Laosu. Nechci zacházet do detailů a popisovat, co jsme dělali a kde jsme byli, abyste u toho neusnuli - fotografie a komentář k nim mluví za vše :-) Budu je postupně vkládat do fotogalerií.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Tipy na cesty

Veronika,8. 1. 2011 21:52

Chystame se s pritelem do Laosu behem brezna na cca 18 dni, tak diky moc za clanek. Chtela jsem se zeptat, jak moc jste resili ockovani atd? Nebali jste se treba ochutnat mistni veci (kvuli nakaze)? Znam pritele, nedovoli mi si sahnout na zadny zvire a nic ochutnat :) Jedeme s francouzskou asociací, ktera tam zavadi vodu a elektrinu, tak snad by to melo byt bez problemu, ale stejne se obavam hygieny atd. Nemate nejake tipy - treba malickosti, ktere by bylo fajn nezapomenout? Diky moc, Veronika

Jen tak dál

Vláďa,15. 2. 2009 14:52

Dáši, zcela souhlasím s Tvou tetou Lidou a Fransem, je to neuvěřitelné jak to člověka pohltí a fantasie nabere na obrátkách :-))) Moc vám fandim a myslim na vás. Jen tak dál ...;-)Pusu V

To nema chybu

Lida & Frans ,25. 1. 2009 1:05

Mila Daso a Migueli,mate zazitky k nezaplaceni,ktere Vam jiste zustanou po cely zivot.Dasi Tve slohove vyjadreni a slovni obraty nemaji chybu. Jak to vse procitam a k tomu ty nadherne snimky mam vse zive pred ocima. Jak pises o tom luzkovym VIPu-to je uzasny, brecim tu smichy. Jen tak dak... Prejeme Vam hodne stesti a zdravi na Vasich cestach. Opatrujte se. Pa a pusu teta Lida & Frans